27. 12. 2013

Takže Vánoce... (knihy)

Čauky mňauky koťata.

(ve středu jsem byla na návštěvě a měli tam krásné malé kotě, tak jsem si ho zamilovala a chtěla bych ho domů, ale nemůžu...hm)

Už deset dní jsem tu nic nepřidala! Já snad nikdy nedokážu psát už blog. Pravidelně. Jako dřív.

Co se tedy událo? Prázdniny (dovolená)! Vánoce! Takže Vánoce.

Inu nebudu se chlubit tím, co jsem dostala, protože to se nedělá. Ono toho moc nebylo, protože prostě peníze no.

Znáte to, nikdo kloudně neví, co chcete (i když jim to neustále dokola a dokola říkáte) a tak dostanete peníze. Což není špatné, to já si vůbec jako nestěžuju. Protože mám dneska v plánu jet do města a koupit si k Vánocům nové knihy, protože v Dobrovským mají 30% slevu na všechny knihy! Muhaha!

svítící náměstíčko
Ano, dnes se moje knihovnička o deseti knihách, rozšíří! A nakonec budu mít tu největší sbírku knih na světě. No, to asi ne. Ale mě to bude stačit, beztak si pořizuji jen knihy, které opravdu chci, a u kterých tak nějak dopředu tuším, že mě prostě budou bavit a budou se mi líbit. To proto zatím nemám knihu, co by se mi nelíbila. Nebo bych se musela nutit do jejího dokončení. I když já nejsem moc náročný čtenář. Asi. Protože většina lidí haní druhé díly trilogií a mě se vždycky líbí víc, než ty první. Jelikož u prvního dílu nikdy nevíte, co vás čeká a teprve se seznamujete s postavami a začínáte je mít rádi, ale v druhém díle už víte, kdo tam je, na koho se těšit, znáte ty postavy, jejich myšlení, povahu a tak. Nebývá to u mě úplně vždy pravidlem (třeba Annu krví oděnou mám raději než Dívku z nočních můr), ale většinou to tak je. Jako u Divergence, mám prostě raději Rezistenci, nebo u Jsem roztříštěná mám raději Jsem zlomená.

Možná si někdo z vás všiml (ale spíš ne...spíš určitě), že jsem psala, 10 knih a přitom v minulém článku jsem psala o 8 knihách. Inu psala jsem, že jsem se domlouvala s jednou slečnou přes internet, že mi prodá Golemovo oko a Ptolemaiovu bránu a ona tak učinila. Proto se nyní mohu pyšnit těmito dvěma díly z Bartimaeovi trilogie, což je jedna z mých nejoblíbenějších trilogií EVER. Hlavně kniha Ptolemaiova brána. No, prostě srdcovka. Snažím se sehnat i první díl, abych si mohla přečíst, jak byl Nathaniel ještě malé pískle, co dokázalo vyvolat Bartima, který se tomu neuvěřitelně divil a uráželo ho to a tak. Ale zatím marně, všude je jen poptávka, žádná nabídka. Nevím jestli jsem se o tom zmiňovala, ale psala jsem i do Knižního klubu, jenž to tehdá vydával, jestli nemají v plánu vydat ještě pár výtisků. No, nemají. Škoda, VELKÁ škoda!

moje ohromná sbírka knih
Upřímně netuším, které knihy mám pořídit, vedle mě tu leží na stole napsaný seznam o (moment, počítám) 37 knihách, které prostě chci. Jsem zoufalá. Nikdy je nemůžu mít všechny, ale chci je všechny! Jsou jako pokémoni. Achjo. Možná, že kdybych nesledovala tolik booktuberů a nečetla tolik recenzí, že jich nebude tolik, ale já si prostě nemohu pomoct. Možná, že kdybych ten čas věnovala blogu, třeba by to tu někdo i četl. Možná. (A nebo taky ne.)

Tak jo, článek je poměrně dlouhý a nakonec tu toho je možná víc o Bartimovi a knihách než o Vánocích. No, je tu toho určitě víc o knihách než o Vánocích. A přitom Vánoce byly docela fajn. Dostala jsem dárky s jeleny. To proto, že jsem řekla, že chci všechno s jeleny, protože jsou prostě epičtí. Takový vznešení. Prostě Expecto Patronum. Dvanácterák. Amen.

Musím změnit trochu název článku. Protože knihy.

Napíšu brzo.
Musíte vědět, co jsem si pořídila za knihy.


Prostě musíte.
Jo.
Zatím.
Mňauky.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji všem za milé i nemilé komentáře. Za ty nemilé trochu méně.
Pokud zanecháte adresu svého blogu, určitě se přijdu podívat.