1. 10. 2014

The Hunger Games a slečna Jelen

Když měl teprve vyjít první díl Hunger Games, nějakým způsobem jsem se nachomýtla k ukázce z té knihy a řekla jsem si, že by to nemuselo být tak zlé, možná, že by to mohlo být spíš dost dobré. Tehdy se konala o knihu soutěž. Ne, nevyhrála jsem. Ale celou dobu, co jsem čekala na vyhlášení vítěze, tak jsem si představovala, jak to budu číst a jak ta knížka bude hrozně hustá, když tam budou postavy pobíhat po lese a zabíjet se navzájem. Hrozně jsem si přála vyhrát. Ale hold to nevyšlo. Každopádně od té doby jsem si knihu chtěla pořídit. Jenže pak přišel velký BOOM! Knihu znali všichni, byl to bestseller, do kin přišel film, spousta lidí se o ní zajímala a bavila se o ní. A v tu chvíli pro mě kniha nějak ztratila své kouzlo. Pár let jsem poté nejevila žádný zájem. Vyšel druhý díl, třetí díl, další film. Ale se mnou to nehnulo. Dokonce jsem nešla ani na jeden film do kina.

V polovině roku 2012 jsem dala šanci prvnímu filmu. A upřímně mne vůbec, ale vůbec nebavil. Můj přítel u toho dokonce i usnul nudou. Po této zkušenosti, jsem neměla chuť se podívat na druhý díl a nebo číst knihu.

Na konci roku 2013 mi to ale nedalo a objednala jsem si celou sérii. Takovou tu obří černou bichli, jež podle mého kolegy vypadá jako skříňka, kterou když otevřu, tak z ní teprve vyndám pravou knihu. Ale nebojte, žádnou skříňku nemám. Bohužel. Ale knihu mám. A v září (skoro po roce, kdy jsem si jí pořídila) jsem se rozhoupala k četbě. A vůbec se nestydím za to, že jsem asi poslední člověk na světě, který umí číst a četl slavné Hunger Games až ve 21 letech. Konečně až teď chápu, co všichni mají na tom Peetovi. Je boží. A je také to nejlepší na celé knize. Protože po tom všem, co jsem si od okolí vyslechla, jsem očekávala od této série moc. Až příliš moc. Zvláště pak, když se ze všech koutů ozývalo, jak je to ta nejlepší dystopie a že Divergence je pouhá kopie.

Musím však s tím posledním tvrzením nesouhlasit. Možná by se mi kniha líbila více, kdybych ji četla tenkrát, když mi bylo těch 17 a nebo mi prostě tolik nesedla. Ale podle mého názoru to šlo s každým dalším dílem čím dál tím víc z kopce. Aréna smrti byla fajn, Vražedná pomsta už byla docela nudná, protože mi to přišlo skoro stejné jako první díl a Sílu vzdoru už jsem četla jen proto, abych se dozvěděla, jak to skončí. Ano, i když všude číhalo hejno spoilerů, tak jsem dosud nevěděla, jak to dopadne (a hlavně s kým zůstane, ačkoliv to bylo skoro jasné). Co tím tedy chci říct? Divergence je lepší. Od Hunger Games jsem zkrátka čekala víc a toho se mi nedostalo. Tím nechci tvrdit, že je kniha hnusná nebo že ji nikdy už číst nebudu, protože to není pravda. Ale nesedlo mi to tolik, jak jsem doufala.


Co se týče filmů, tak jsem je nedávno shlédla jako takový dvojdílný maraton. A bylo to trošku utrpení, protože filmy jsou podle mne hrozně špatné. Asi malý rozpočet? Nevím, ale trailery vypadaly o dost lépe a ukázaly snad všechnu akci. Jediné, kvůli čemu jsem to dokoukala do konce, je herec Josh Hutcherson, protože je hrozně sexy...
Z toho vyplývá, že ani na třetí díl do kina nepůjdu.


Ani nevím, proč tohle píšu. Prostě mě to tak napadlo. 
No, snad tu na mě teďka nebudou padat samé hejty. :)

Napište mi raději váš názor na Hunger Games!

2 komentáře:

  1. Hm.... Mám HG raději než Divergenci, kvůli Peetovi. Je to totální božský dokonalý jedinec, a vždy mi to rve srdce když čtu tu část ve 3, jak ho změnili. Možná to zbožnuju hlavně kvůli Joshovi, protože prostě Josh je Josh, ty víš, vždyt je to Josh , ale podle mě Divergence měla super potenciál, který mě prostě Aliancí nasral. Ale to se stává u více knih.

    Jinak takové ty kaBOOmy ohledně knih když je zfilmují jsou naprd, ale tak je to normální. Taky to nesnáším, ale většinou se nechám svést s vlnou :D

    OdpovědětVymazat
  2. Taky mám raději HG než Divergenci :D :)))

    OdpovědětVymazat

Děkuji všem za milé i nemilé komentáře. Za ty nemilé trochu méně.
Pokud zanecháte adresu svého blogu, určitě se přijdu podívat.