30. 4. 2014

Měsíční povídačka - duben (video)

Dobrý den, jelínci!
Vítám vás u mého videového článku.
V březnové měsíční chvástačce, jsem říkala, že v dubnu nic takového dělat nebudu, protože se nebudu mít s čím chvástat. A svého slova jsem dostála. Avšak také jsem se zmínila, že vaše zvědavé oči a uši nenechám ve štychu a nějaké to video natočím. Konkrétně Měsíční povídačku. Jedná se tedy o takový můj (spíše) knižní souhrn za poslední měsíc. Pochopíte a dozvíte se, proč to tady na blogu v poslední době vázlo, proč nepřibývaly recenze a jak jsem se vlastně měla v době, kdy to tu leželo ladem a skladem.
Snad vás svým 7 minutovým monologem moc neunudím a třeba naopak i pobavím a zabavím. Protože o čem je vlastně sledování videí? O prokrastinaci, protože se nám nechce dělat nic jiného, než vykýdnout u videa a sledovat ostatní, jak se o něco snaží. Vím o čem mluvím, moc dobře to totiž znám :D
Takže hurá do toho! :)

PS: A bacha ať vás dneska neupálí!




27. 4. 2014

Střípky z posledních dnů.

Znáte ten bezradný pocit, kdy pro svojí pleť uděláte první poslední a jediný, čím se vám za tu péči odvděčí, je pořádně bolavý jebák mezi očima? Achjo.

A teď z toho veselejšího soudku.

Změnila jsem pracovní pozici. Teda já dělám de facto pořád to samé, ale místo standardního navádění tarifů pro rezidentní zákazníky, teď tvořím Podnikatelské dohody a HW banky a další blbosti pro IČaře. Jéj.
Většina z vás beztak netuší o čem to tu hovořím, ale má osoba se prostě musela "pochlubit".
Bohužel, za to ale nebudu mít víc peněz...

Další info! Brzy, brzičko nahraji konečně nové video. Já vím, už bylo načase. Jedná se o slibovanou Měsíční povídačku a má přibližně 7 minut. To abyste si mne užili dosytosti.

Opravdu miluji mangaloo. A potřebuji zjistit, co dávají jako základ a pak si koupit tu super mixovací věc, abych si to mohla dělat doma a abych mohla každý den pít jahodu s banánem a s kiwi a pak z toho mít plnou pusu aftů! Jéj. No, bez těch aftů by to bylo víc fajn. Ale tak víte co, kiwi...

No a poslední info dnešního dne - skutečně miluji procházky. Vím to teď a věděla jsem to i předtím. Krásně se mi přitom pročistí hlava a je to super relax. Nejlepší jsou procházky přírodou - po lese, nebo když nemáte poblíž les, zvolte druhou alternativu - pole, tam jsem pořád :D

Inu, příště napíšu určitě něco více kreativního, nějaký DIY věcičky nebo nějaká moudra. Ale dneska se jedná jen o takový přechodný článek, než přijde něco většího. A také možná o připomínku toho, že stále žiji.


11. 4. 2014

Procházkový vlog

Čauky jelenáči!
Připravila jsem si pro vás další video. Jedná se o můj druhý něco jako vlog a tentokrát jsme se s přítelem vydali prozkoumat faunu a flóru v místě, kde žijeme. Upřímně, nic zajímavého (a zábavného) nečekejte, jen jsem se takhle jeden sluneční víkend nudila a tak jsme vyrazili na procházku a cestou natáčeli nějaké ty blbosti kolem. Chvílemi je to poněkud trapné, ale dělejte, že to nevidíte. Děkuji :D
Mrzí mě, že nebydlím někde v džungli, protože pak bych vám mohla natočit nějakou akční reportáž o pozorování tygrů a opic. Bohužel na to si budete muset počkat, až pojedeme do zoo. Jelikož v těchto nudných nížinách potkáte maximálně zajíce, srnky, motýli a pokocháte se výhledem na hnusný rybník a smrdutý potok s "vodopádem" (který ve videu není ani vidět).
Ke všemu jsem měla půjčený přítelův mobil a neuvědomila jsem si v jedné chvíli, že mám palec na mikrofonu, takže mi tam není rozumět. Ale vy si určitě vystačíte s tím krásným pohledem, který se na mě naskýtá. Ehm...

BTW: Můj přítel se mi hrozně smál, když jsem řekla "Teď tři srnky vyběhly! To je prostě sen." Netuším, co je na tom tak vtipného. Prý jsem v tom videu ze všeho vyplácáná, jako kdybych byla někde zavřená několik let a teď mě konečně pustili ven :D


6. 4. 2014

Jak si jelen pěkně papká... (a tloustne)

Kuřecí steak s barbecue omáčkou
Na úvod tohoto článku musím napsat, že nemám příliš možnost vařit. Abyste mne hned neodsoudili, že žeru jako prase (a né jako jelen) a pak si stěžuji, že tloustnu. Přitom přeci stačí dělat si doma zdravé svačinky a vařit si zdravá jídla. Jo, tak tohle u mě neplatí. Nemám prostor na vaření, protože nemám vlastní kuchyň a v té, kterou příležitostně používám, se necítím příliš dobře - nechci překážet vlastníkům.
Takže abych neumírala hlady, tak různé hotovky, fastfoody a další restaurace (hospody) alá jedna stravenka ti stačí, to jistí.
Špagety
Poslední měsíc se láduji takovýmto způsobem běžně každý den. Přinejmenším každý pracovní den, kdy si v práci hromadně objednáváme takovéto pochoutky. Přičtěte k tomu moje sedavé zaměstnání, nedostatek pohybových aktivit a vyjde vám krásná pneumatička kolem pasu a nějaká ta celulitida... Ehm.
Vepřový steak na ohni
Zkrátka to nemám vůbec jednoduché. I když vím, že mnohé své zlozvyky, co se jídla týče, dělám vědomě a chápu, že bych je dělat neměla. Avšak hlavní je, že si to vždycky dokážu rozumně zdůvodnit, že?
Mám si dát ten čokoládový donut? Hm, proč ne, stejně jsem měla k obědu hranolky a steak, jeden donut už tomu neublíží... Jenže to je jeden donut sem, druhý tam. A pak už jen samý špek, kam se podívám.
Je mi naprosto jasné, že jsem k sobě dost sebekritická, protože se pořád řadím k těm štíhlejším slečnám (a když si na sebe vezmu volnější oblečení, nikdo nic nepozná - ozkoušené!), ale stejně mě to trápí. Nejhorší je, že mi dělá potíže pokračovat v tom, co jsem začala. Vyměnila jsem čokoládový jogurt za bílý, dejme tomu, každý den se snažím mít nějaké ovoce, dejme tomu, jím ty hnusný zdravý krekry nebo co to vlastně je, dejme tomu. Ale k čemu to všechno je, když se na oběd narvu pěkným vepřovým steakem s hranolky nebo si dám mastné lasagne. Jsem hrozný čuník.

1. 4. 2014

Book Haul Březen (video)

Čusky Jeleni.

Tak to vypadá, že to tu v poslední době bude jenom o Bookhaulech. A příští měsíc ani to ne.
Přiznávám, že jsem tady na to v březnu docela sr*la. A taky se chci v dubnu polepšit. Protože má nečinnost nevychází z nedostatku nápadů, ale z pouhé lenosti. Aneb, jak je dneska hrozně kůl, prokrastinuji. Jelikož tahle strnulá fáze se netýká jenom blogu, ale i čtení, hraní (Doty 2), psaní (pseudoknihy), kreativního tvoření a dokonce i pohybových aktivit včetně hoopingu. Prostě přijdu domů a ve svém vegetativním stavu přiblble čumím na videa různých youtuberů. Achjo. Shame on me.

Snad vás alespoň trochu potěším svojí "chvástačkou". (Když projíždím blogy ostatních a koukám na jejich chvástačky, tak se začínám opravdu stydět a zároveň nedokážu přestat přemýšlet nad tím, jak zvládají číst tolik knih!?)