14. 10. 2014

TMI (too much information) TAG (video)

Zdravíčko jeleni,

tak jak se máte? Já poměrně vytíženě. Včera jsem se učila 2 hodiny vkuse a stejně mám pořád pocit, že nic neumím. Možná to vypadá, že hrozně vyšiluji, když je zkouškové až za 2 měsíce, ale vemte si, že já 2 roky ve škole nebyla. Nic neumím a hrozně pomalu se učím. A učení z počítače také není úplně ideální, proto jsem se rozhodla koupit si nějaké učebnice. Za 2000 korun!! Neuvěřitelné...

Ale o tom jsem tu psát nechtěla. O tom zas někdy jindy.

O čem jsem vás ale chtěla informovat, je fakt, že jsem konečně natočila TMI tag. I když je trošku jiný, než ten původní. Já si tento detail uvědomila totiž až v půlce natáčení a už se mi to nechtělo měnit :D

Inu, snad to nevadí a vy i Pavla z blogu prasekost.blogspot.cz, která mne nominovala, budete s výsledkem spokojení.

BTW: A co říkáte na nové intro? :-o


6. 10. 2014

Ice Cream Book Tag (video)

Zdravíčko Jeleni,

takže nyní přichází na scénu hromada tagů. Prvním z nich je Zmrzlinový tag, který mne hodně zaujal, a i když se asi tak úplně nehodí k podzimu, tak mě to moc netrápí, protože je zkrátka moc fajn.
Bohužel už si nepamatuji od koho jsem ho čmajzla... Ale určitě se podívejte a pak ho nezapomeňte taky natočit, až mám co sledovat :)

Každopádně v nejbližší době očekávejte další tagy, mám tu totiž nějaké resty.




1. 10. 2014

The Hunger Games a slečna Jelen

Když měl teprve vyjít první díl Hunger Games, nějakým způsobem jsem se nachomýtla k ukázce z té knihy a řekla jsem si, že by to nemuselo být tak zlé, možná, že by to mohlo být spíš dost dobré. Tehdy se konala o knihu soutěž. Ne, nevyhrála jsem. Ale celou dobu, co jsem čekala na vyhlášení vítěze, tak jsem si představovala, jak to budu číst a jak ta knížka bude hrozně hustá, když tam budou postavy pobíhat po lese a zabíjet se navzájem. Hrozně jsem si přála vyhrát. Ale hold to nevyšlo. Každopádně od té doby jsem si knihu chtěla pořídit. Jenže pak přišel velký BOOM! Knihu znali všichni, byl to bestseller, do kin přišel film, spousta lidí se o ní zajímala a bavila se o ní. A v tu chvíli pro mě kniha nějak ztratila své kouzlo. Pár let jsem poté nejevila žádný zájem. Vyšel druhý díl, třetí díl, další film. Ale se mnou to nehnulo. Dokonce jsem nešla ani na jeden film do kina.

V polovině roku 2012 jsem dala šanci prvnímu filmu. A upřímně mne vůbec, ale vůbec nebavil. Můj přítel u toho dokonce i usnul nudou. Po této zkušenosti, jsem neměla chuť se podívat na druhý díl a nebo číst knihu.

Na konci roku 2013 mi to ale nedalo a objednala jsem si celou sérii. Takovou tu obří černou bichli, jež podle mého kolegy vypadá jako skříňka, kterou když otevřu, tak z ní teprve vyndám pravou knihu. Ale nebojte, žádnou skříňku nemám. Bohužel. Ale knihu mám. A v září (skoro po roce, kdy jsem si jí pořídila) jsem se rozhoupala k četbě. A vůbec se nestydím za to, že jsem asi poslední člověk na světě, který umí číst a četl slavné Hunger Games až ve 21 letech. Konečně až teď chápu, co všichni mají na tom Peetovi. Je boží. A je také to nejlepší na celé knize. Protože po tom všem, co jsem si od okolí vyslechla, jsem očekávala od této série moc. Až příliš moc. Zvláště pak, když se ze všech koutů ozývalo, jak je to ta nejlepší dystopie a že Divergence je pouhá kopie.